Penzion 66

Hrad Malenovice patří mezi nejvýznamnější historické památky zlínského regionu. Nalezneme ho ve Zlíně, v místní části Malenovice a vypíná se na západním výběžku Tlusté hory. Byl postaven na původním feudálním sídle a to v gotickém slohu ve 2.polovině 14.století za moravského markraběte Jana Jindřicha. Během první poloviny 16.století došlo k přestavění hradu do renesanční podoby rytířem Václavem Tetourem z Tetova. Po bitvě na Bílé hoře byly Malenovice vypáleny. Následně byl objekt barokně upraven. Posledním majitelem se stal šlechtický rod Šternberků. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen hradní interiéry s tzv. Malovaný sál, ale i pozdně gotickou klenbu s dochovanými nápisy z 1.poloviny 16.století,. V areálu hradu Malenovice se nachází domácí kaple s výmalbou z poloviny 18.století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. Zpřístupněna je také hradní věž. Konají se zde koncerty, divadelní představení i vystoupení skupin historického šermu.

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky „Hranická propast". Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout, má hloubku -69,5 metru, v zatopené části je nejnovějším měřením z roku 2012 potvrzena hloubka dalších -373 m. Celková hloubka je tedy zatím -442,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo.

Královský hrad Buchlov naleznete na jednom z nejvyšších vrcholů východní oblasti Chřibů. Nachází se v nadmořské výšce asi 510m nad obcí Buchlovice. Výstavba Buchlova, na úzkém skalnatém kopci, se datuje přibližně do období poloviny 13. stol. V období 16. stol. musel být hrad Buchlov, po masivních vojenských událostech přestavěn. Buchlov tak, z původní románsko-gotické stavby, dostal podobu současnou, ve stylu renesančně-barokním. Hrad Buchlov vám nabízí k prohlídce mnohé, zachovalé interiéry. Mezi ně patří černá kuchyně, zbrojnice, knihovna, gotické a renesanční prostory, rozsáhlé přírodopisné sbírky s vycpanou zvěří i podivnými tvory naloženými ve formalínu, rodinné muzeum Berchtoldů i rozsáhlé exotické egyptologické sbírky se sarkofágem a ostatky. Rozhodně ale obětujte své síly na výšlap do schodů vyhlídkové věže, jenž se tyčí do výšky nebývalých 35m. Věž má otevřenou čtvercovou vyhlídkovou plochu. Z buchlovské vyhlídkové věže je úchvatný výhled na vrcholy Chřibů, Dolnomoravský úval, Hostýn a za příznivého počasí můžete dohlédnout až na Pálavu či dokonce do Vídně. Na protilehlém vrchu Modla se pak tyčí kostel s rodinnou hrobkou majitelů. Pod věží je možno pozorovat palouk po kterém občas pádí jezdci na svých koních.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín (tehdy Gottwaldov). Má rozlohu 715 km². Osu CHKO tvoří pohraniční pohoří Bílé Karpaty. Jižně od města Strážnice zasahuje do CHKO Dolnomoravský úval a v oblasti východně od města Luhačovice je součástí CHKO Vizovická vrchovina. Jedná se o bilaterální CHKO, kdy česká část má délku 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad a leží v nadmořské výšce 175 - 970 m. Slovenská CHKO Biele Karpaty byla založena v roce 1979 a má rozlohu 435 km². Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími především proto, že jsou nejvyšším pohořím jihozápadního okraje vlastního karpatského horského systému. Celá oblast, ale zejména její jižní část, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO dne 15.4. 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Svým charakterem mohou Bílé Karpaty sloužit jako modelové území pro koexistenci zájmů ochrany přírody s hospodářskými aktivitami respektujícími ekologickou únosnost území a jeho přírodní podmínky. Rozsáhlá historická odlesnění v Bílých Karpatech měla velmi často charakter krajinářských úprav citlivě využívajících zdejších přírodních podmínek. Výsledkem jsou tisíce hektarů jedinečných květnatých luk s roztroušenými dřevinami, představující dnes typický krajinný ráz Bílých Karpat. Z přírodovědného hlediska jsou tyto květnaté karpatské louky pozoruhodné především bohatostí rostlinných společenstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin. Díky tomu patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu. Dalším neméně cenným prvkem jsou rozsáhlé lesní komplexy v centrální a severní části pohoří z celou řadou typických prvků karpatské květeny i fauny.

Areál olomouckého přemyslovského hradu s katedrálou sv. Václava, silně pozměněný pozdějšími úpravami a přestavbami, se nachází na okraji olomouckého kopce, na tzv. Václavském návrší, v okolí Václavského náměstí. Do současnosti se zachovalo jen málo viditelných důkazů o významnosti a mohutnosti tohoto hradu, který byl postupem času překryt církevními budovami a katedrálou. Nejvýznamnější částí hradu je v současnosti gotická katedrála sv. Václava a částečně dochovaný románský palác s architektonicky cenným provedením okenních otvorů. Z hradu se ještě na ploše Václavského náměstí dochovaly i zbytky románské hradby na jih od katedrály. Monumentálně dodnes působí pozůstatky hradu ze severní a severovýchodní strany, kde se na skalnatém ostrohu vypínají kamenné hradby, pozůstatek obvodové zdi románského paláce s okny, gotický arkýř, Okrouhlá věž a další budovy nesoucí hradní prvky. Areál hradu (budovy kapitulního děkanství) i katedrála v současnosti procházejí generální rekonstrukcí. Pro návštěvníky je přístupná katedrála s výstavou v kryptě.

Hrad ve Štramberku, stojící na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce, tvoří výraznou dominantu nejen malebného lašského městečka Štramberk, nad jehož severozápadním okrajem historického centra se tyčí, ale převážně celého kraje. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především rekonstruovaná strážní hradní věž – bergfrit, přestavěná na počátku 20. století na turistickou rozhlednu. Trůba – jak je věž ve zdejším kraji lidově nazývána, se stala jakýmsi symbolem kdysi mohutného hradu, krásného města i zdejšího malebného regionu. Mnohé turistické publikace a průvodci neznalí regionu často chybně dle lidového pojmenování věže nazývají celý hrad – hrad Štramberská trúba, což je naprosto nesprávné.  Na hrad vedou dvě možné cesty. První, možná i pro cyklisty, je krkolomná dlážděná cestička vedoucí z hlavního náměstí kolem štramberského kostela a množství malebných lidových maloměstských domů, často dřevěných či polodřevěných, a druhou, sloužící převážně pro pěší, je kamenné schodiště vedoucí z jihozápadního nároží náměstí až ke hradu. Samotný hrad nabízí návštěvníkům posezení a občerstvení v chatě dr. Hrstky na místě většího hradního paláce a v Jaroňkově útulně v prostoru vnitřního hradu, která slouží zároveň jako prodejna suvenýrů a vstupenek na hradní věž. Hradní věž, 40 m vysoká, je přístupná po tříramenném dřevěném schodišti až na vysunutý dřevěný vyhlídkový ochoz, z něhož se návštěvníku naskytne nádherný pohled na městečko Štramberk s náměstím pod hradem, vrcholy Kotouč a Bílá hora, na masív Beskyd, Starojický kopec s hradem a tzv. Moravskou bránu. Za prohlídku stojí nejenom hrad a výšlap na Trúbu nýbrž i samotné městečko Štramberk se zachovalým historickým půdorysem a klikatými úzkými uličkami jež jsou lemovány množstvím dochovaných maloměstských domů, často dřevěných či polodřevěných na úzkých středověkých parcelách. Ne nadarmo se Štramberku říká „Lašský betlém“. Je s podivem, že soubor města s jeho historickým centrem a hradem nad náměstím nebyl doposud nominován na zapsání do seznamu UNESCO (zřejmě je daleko od centralizovaných pražských úředníků). Návštěvník by při návštěvě města neměl opomenout ani na výšlap na rozhlednu na Bílé hoře nad městem, ani na prohlídku známé jeskyně Šipka nad štramberskými Národními sady a v neposlední řadě prohlídku nového arboreta a botanické zahrady na úpatí Bílé hory.